Předslav – Domovská stránka

Petr Šindelář, r.č. 720820/2034, Předslav, část Němčice 50

(alias Mat)

Svou veřejnou kariéru vlastně začal jako striptér – amatér odhalováním v autobusové zastávce v Třebíšově 🙂

Velmi neúspěšný (zkrachovalý) podnikatel, který podnikal v oboru služeb v rámci lesnictví a těžby dřeva. Protože se mu ve vlastním podnikání nedařilo, zanevřel na všechny podnikatele a lidi, kteří na rozdíl od něj něco dokázali. Dokonce se formou odmítání používání mobilního telefonu, emailu či sociálních sítí apod. snažil v minulosti vymezit vůči všem takovým „kapitalistickým“ vymoženostem.

Speciální schopnosti naopak projevil jako „odborný“ lesní hospodář při správě městských lesů. Nikterak si nelámal hlavu nad tím, že stromy na cizích pozemcích mají také jiného majitele, podle hesla co je doma se počítá, dokázal velice rychle vytěžit cizí pozemky a dřevo z nich výhodně zpeněžit. V jednom z případů to mělo dohru v režii PČR! V lesích odvedl práce opravdu hodně, je to odborník na slovo vzatý a na svém místě, lesy na něj budou s opravdovou láskou ještě dlouho vzpomínat…

Jeho veleschopnost se projevila také v době, kdy starostoval v Předslavi. Když připravoval projektovou dokumentaci pro stavbu kanalizace a ČOV, vybral ty nejlevnější projektanty. Následně když proběhlo výběrové řízení s jediným kritériem – cena, soutěž o stavbu vyhrála firma z druhé strany republiky (IMOS Brno a.s.), která na první pohled viděla ošizenou PD a proto nabídla nejnižší cenu, protože věděla, že svůj zisk „dožene“ přes vícepráce, to se také nakonec stalo a díky neschopnosti Mata obec a její občané zaplatili dalších 8 milionů na VCP, které by jinak pokryla dotace, pokud by se jednalo o řádnou cenu díla. Šindlář je od té doby zhrzený a svou reputaci se snaží zhojit stupidními projevy na ZO Předslav.

Ing. Josef Kroupa, nar. 14.6.1957, Předslav 75

(alias Husák)

Dříve zootechnik, dnes chovatel hus (s lehkou podobou Gustáva Husáka), alkoholik, kterého např. záchranka z naší obce odvezla v noci 24.8.2025 po posledním alkoholovém kolapsu se ztrátou vědomí a 1,8 promile v žíle a s diagnózou eberietas simplex :). Podle svého vyjádření popil společensky několik skleniček destilátu, nejspíš u sebe doma ve chlívku, kde nelegálně provozuje hospodu a na zastupitelstvu obce jí říká „mé zařízení“. 

Husákova hospoda v původním chlívku — prostoru, jenž si zachoval svůj autentický charakter nejen stavebně, ale evidentně i funkčně. Zatímco běžné podniky po zavírací době utichají, zde se část vybraných hostů naopak zdržuje, a to zcela záměrně. Někteří návštěvníci totiž velmi dobře vědí, že skutečný program začíná až po odchodu nezasvěcených hostů, kdy podnik přechází do soukromého režimu majitele a jeho aktuální družky.

Noční hodiny pak slouží k realizaci jejich velmi specifického životního stylu, označovaného jako kaudalismus — tedy sexuální praktiky, při níž člověk (nejčastěji muž) prožívá vzrušení z toho, kdy jeho partnerka má intimní styk s jinou osobou, on tomu přihlíží a uspokojuje se u toho, pokud tedy není v takovém stylu opilosti, že to fyziologicky prostě nejde, viď Pepo. 

Přítomnost zasvěcených hostů, kteří jsou ochotni po zavírací době setrvat a účastnit se kolektivních intimních aktivit s jeho partnerkou, vytváří atmosféru, jež má k běžnému pohostinství hodně daleko. V kontextu původního hospodářského objektu mj. pro chov prasat, to navíc získává symboliku, která je pro nezúčastněného pozorovatele opravdu extrémní. Ti, kteří třeba přijeli autem, tak snadno zapomenou auto zaparkované před domem Pepíka Kroupy až do druhého dne.

Videozáznam, který z jedné kaudaulistické Husákovy akce máme k dispozici, bohužel po pečlivém zvážení zatím nezveřejníme, protože jeho obsah je natolik explicitní a pornografický, že by mohlo dojít k porušení právních předpisů ČR. Zvažujeme ale, že jej prodáme nějakým pornostránkám a za výtěžek pořídíme sud piva pro místní hasiče.

Husák není jen organizátor praktických seminářů z anatomie, ale také inovátor v oblasti drůbežářství – vyvinul totiž revoluční metodu v odchovu brojlerů. Oproti jiným chovatelům se nezalekl žádných překážek a překonal konkurenci v porážkové hmotnosti svých opeřenců nejméně o 100 %. „Přeci nebudu chovat žádné dvoukilové chcípáky, jako ostatní, když mohu prodávat čtyřkilová kuřata“, jak s oblibou říkával, a také skutečně dokázal. Čtyřkilové kuře stojí také kapánek více než dvoukilové, zvláště je to pak velmi zajímavé, když nemusíte odběratele zatěžovat daňovými doklady a podobnými zbytečnostmi, tak úzkoprsý Kroupa opravdu není. Nic naplat, že po upečení ptáka od Husáka, máte plný pekáč sádla a maso nikde.

Husák perfektně vymyslel i způsob porážky svých opeřenců – vše probíhá u něj na dvoře nebo v kuchyni, kam hygiena nemá přístup, kde podle svých vlastních slov žádné povolení není třeba. Občas se u toho i s pomocníky opije do takového stavu, že se kuřata válí i několik dní různě po dvoře až začnou lehce zavánět. Husák to komentuje svým oblíbeným rčením: „Dnes jsem opět ztratil svou pracovní knížku.“

Je velkou ztrátou pro celé Předslavsko a zejména pro JZD Měcholupy, že nevyužili tak skvělý podnikatelský záměr a talent svého souputníka. Nemuseli by fermentovat pšenici ve své bioplynové stanici, která je věčně hladová a má opravdu velký apetit a tento dotační otesánek pšenici velice rád a denně ve značných objemech papá. Mohli by se věnovat i činnosti, kterou mají v názvu, skvělých „odborníků“ zde působí opravdu hodně, určitě i o nějakou další dotaci by mohli požádat a vedle krávy i slepici posadit…

Další text se připravuje.

Michal Joza, nar. 5.5.1981, Předslav, část Makov 54

(alias Šozda)

Typický příklad rčení, že jablko nepadá daleko od stromu… Pozor hlavně při řízení pod vlivem v Ostřeticích nebo při cestě z hospody, Michale!

Užitečný trumpeta, který byl nejprve loutkou svého strýce, později se nechal zlákat vyšší šarží – starostou Kreuzerem. Dělá hlupáka na plný úvazek, ani si nevšimne, že se nechá zneužívat chytřejšími k prosazení jejich animozit vůči jeho sousedovi. Šozda opravdu není ta nejostřejší tužka v penále – novostavbu měl postavenou díky svému strýci, však zcela nelegálně. Nelegální rodinný dům ještě bez legálního zdroje vody – to ani na Předslavsku zkolaudovat nelze. Soused mu tedy v dobré víře pro potřeby kolaudace potvrdil, že si Šozda může brát vodu od něj. Jak je známo, dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Starostův dvorní šašek nakonec otočil v televizi, že chudák nemá vlastní vodu. Škoda, že se ho Šmucka (tedy reportér Vrána) před kamerou nezeptal, proč si jako každý jiný nenechá kdekoli na zahradě (čítající min. ½ hektaru) vyvrtat svůj vlastní a na nikom nezávislý zdroj vody. Joza, a.k.a. pěšák na starostově šachovnici, raději 2 roky vozí dětem vodu v kárce za autem. Většího pitomce ze sebe takhle veřejně dokázal udělat opravdu jen málokdo.

Proslavil se hláškou odvysílanou v ČT, že alkoholikem být určitě nemůže, když dělá už 7 let práci pokrývače. 

Šozda dne 16.12.2025 okradl svého souseda Luboše S. o 48 tis. Kč, když jej přesvědčil, že mu zřizuje věcné břemeno na elektrický kabel a ve skutečnosti mu podstrčil kupní smlouvu na kus jeho zahrady parc. č. 190/1, věc aktuálně šetří PČR.

Šozda je vášnivý motocyklista a jako správný otec ke své zálibě vede i své syny, na čemž by nebylo nic špatného, kdyby… jim nedával opravdu zářný příklad, když je vozí na nádrži své Jawy 350 po cestě z Makova do Petroviček v době soumraku, kdy již není vidět. Joza je velice spořivý, což je další z řady jeho dobrých vlastností, že vůbec nesvítí, na přilby nehledí, trenky a tričko jsou přeci nejlepšími ochrannými pomůckami při jízdě na motocyklu, to každý dobře ví. Navíc Jawa 350 všechny tři hravě uveze. Jo Joza to je bedna. Ovšem asi také pěkně dubová, když si myslí, že když není vidět, že ho každý na poslední chvíli objede nebo že protijedoucí vozidlo svou hlavou prorazí…

Další text se připravuje.

Josef Cimický, nar. 6.10.1951, Předslav, část Měcholupy 5

(alias Cimičák)

Bc. Miloslav Kreuzer, r.č. 690217/2046, Předslav 29

(alias Pat)

Pat je vyučený kuchař, později lampasák, který se přes nějaké pokusy normálně pracovat dostal až ke starostování.
Jeho specialitou je zvláštní vztah ke své solární sprše na zahradě u cesty, kde si nahý užívá pravidelný hygienický zážitek. On ale svou sprchu nepovažuje jen za technické zařízení, ale také za zařízení komunikační. Čím více diváku, tím poctivější oplach.

Když byl hodně pod parou, tak nabízel chlapům v hospodě svou nevlastní dceru za sud piva.

Další text se připravuje.

Petr Novák, Předslav, nar. 31.12.1974, část Třebíšov 25

(alias Kopačka)

Už na střední škole se začalo projevovat, že jeho inteligence má vlastní gravitační pole. Například na některých jednáních zastupitelstva ohledně ČOV vůbec nepochopil, o co tam běží, proto se vždy poctivě při hlasování dívá na starostu, aby věděl, jak má hlasovat, sám by to totiž rozhodně nevymyslel.

Třebíšov, kde Kopačka bydlí, je od místa budoucí recyklace vzdušnou čarou něco přes 4 kilometry, takže je nejspíš bystrozraký a sluch má lepší než netopýr, když mu vadí recyklace v Předslavi.

Další text se připravuje.

Lucie Petelíková, roz. Šindelářová (Měčín), nar. 4.2.1992, nyní Předslav 86

(alias Happyend)

Dělávala nosítko v Euro Café na Pražské ul. v Klatovech, dnes provozuje masáže, občas prý i se šťastným koncem.

Je známá i svým stylem jízdy (v protistraně), a v autě s dětmi nesmí chybět cígo v ústech.

Zajímavostí je, že své „podnikání“ provozuje doma, bez živnostenského listu, bez placení daní a bez povolení hygieny a ještě se tím chlubí na sociálních sítích. Kdyby hloupost byla umění, tak má Happyend vlastní galerii.

Po prvním přečtení našich stránek byla v takovém šoku, že do ní tchyně (Václava Petelíková) musela nalít dva pořádné panáky, aby ji uklidnila. Ona totiž paní tchyně s panem tchánem pracují pro obec, takže jako správní zaměstnanci petici i s rodinami podepsat vlastně museli.. Že ano – Dano (Listovní tajemství)?

Další text se připravuje.

Anna Vlasáková, roz. Králová (Bližanovy), nar. 21.12.1954, nyní Předslav, část Měcholupy 18

(alias Tučková)

Proslavila se svou „mírnou a přátelskou“ povahou, když pracovala jako učitelka v MŠ v Předslavi. Děti se z jejích široko daleko známých vychovatelských metod, zloby a křiku nejednou počuraly nebo pozvracely. Mnozí si trauma z této „milé“ paní učitelky nesou i do dospělosti.
Její specialitou bylo také nechávat si vykládat tarotové karty a podle nich se rozhodovat. Zda jí karty poradily i podpis petice proti recyklaci betonových konstrukcí a jejich znovuuvedení do života, se nám nepodařilo zjistit.

Mezilidské vztahy nikdy nebyly její silnou disciplínou. Například tchýně (kterou extrémně nenáviděla) jí dokázala kazit náladu už jen tím, že si dovolila dožít se více než sta let..

Podobně hluboké emoce v ní vyvolával i nový společník v místní betonárce. Nejprve s neochvějnou jistotou vysvětlovala okolí, že podnik brzy zkrachuje a z areálu bude ubytovna. Když se ale ukázalo, že firma prosperuje a má výborné výsledky, bylo nutné pružně přizpůsobit realitu novému výkladu: betonárka a její společník se najednou „příliš roztahuje“, „nebezpečně rozpíná“ a vůbec je podezřelé, že se jim daří.

Konzistentní logika totiž není důležitá — hlavní je, aby rozhořčení zůstalo zachováno za všech okolností.

Další text se připravuje.

Jarda Šlajs, nar. 28.4.1947, Předslav 70

(alias Amál)

Specialitou dotyčného pána byl odchod z domova „na jedno pivo“, který se s železnou pravidelností měnil v třídenní nepřítomnost bez návratu. Vrchol této disciplíny pak nastal v den vlastní svatby, na kterou se – v duchu své konzistence – vůbec nedostavil.

K posílení svého ega si pořídil chromovaný chopper – kočár pro víkendové drsňáky.  

Alkohol pro něj zjevně nepředstavuje žádný problém, ale hlavní životní prioritu.

Rád navštěvoval sousedovu hospodu ve chlívku, kde po požití většího než přiměřeného množství alkoholu pravidelně nabýval dojmu mimořádné intelektuální převahy nad přítomnými, samozřejmě k jejich „velké radosti“. Ve chvíli, kdy se jeho tělesný komfort začal viditelně zhoršovat, odcházel poněkud neobratně řešit své biologické potřeby na blízké hnojiště, kde dával průchod svým tělesným potřebám způsobem, který dokonale odpovídal úrovni celé situace. Husák jej následně ze svého zařízení vyhodil.

Je tchánem zastupitele Kopačky, takže i jeho podpis pod peticí byl vlastně povinností.

Další text se připravuje, a to zejména o jeho vřelém vztahu k pejskům v Předslavi.

Ing. Luboš Šilhavý, nar. 9.11.1977, Předslav, část Němčice 22

(alias Lenin)

JZD pod jeho vedením jde od desíti k pěti a začíná z toho být nervově labilní, takže když se mu cizí jalovice plemene Angus pase v Petrovičkách na řepce, dokáže být hodně foneticky výrazný.

V mládí se proslavil také pěknou parohatou ozdobou, když svou zubařku vozil na směny a ona tam skotačila s rentgenologem.

Nejeden člen jeho vlastní rodiny o něm mluví velmi s despektem, hlavně když pomlouvá svého švagra.

Vulgo děšťová víla, je známý tím, že spřádá vodní pramínky, aby měly co pít jeho svěřené krávy, které vypijí vody víc, než by graduovaný zootechnik čekal o moderních, vodo-úsporných technologiích ani nemluvě. Jakmile objeví jakýkoliv vhodný zdroj vody již nastupuje osvědčený vůz značky Liaz a saje a saje, dokud všechnu vodu nevysaje. Někdy dochází k typicky předslavským situacím, kdy Pat s pomocníky hledají, kam se jim ztrácí pitná voda a kolem nich projíždí známá Liazka a na konci vesnice se připojuje na hydrant, jak voda doteče, je tam zas, kam nám ta voda stále uniká, to je ale rébus, ale my ho vyřešíme. Skutečnost, že obyvatelé obce si nemohou ani umýt nádobí, víme, my i hydrant ze ŠVAKu přistavíme. Jó, my to umíme i tu Prahu s Járou Cimrmanem porazíme. Na Předslavsku od doby, kdy se Ing. Šilhavý ujal funkce již ani žáby nekuňkají, ale volají, Šilhavého Liazka jede, zachraň se, kdo můžeš…

Zde nám přichází poměrně velké množství informací a fotografií, takže můžeme již nyní slíbit, že text bude významně doplněn o nejednu pikantnost z osobního i pracovního života pana ředitele.

Zdeněk Petelík ml., nar. 4.6.1984, Předslav 86

(alias Jednokulák)

V létě 2016 se opil u Husáka ve chlívku do takové míry, že ho záchranka odvezla v dezolátu (intoxikaci alkoholem) do klatovské nemocnice.

Vyrazil do lesa s provazem v ruce přemýšlet o životě tak intenzivně, že po něm doma vyhlásili pátrací akci.

Z práce domů chodí urvaný jako angrešt a jeho ozdobou jsou parohy až ke stropu, i když si (ve chlívku u Husáka) stěžuje na frigidní manželku.

Další text se připravuje.

Dana Krásnická, roz. Králová, Předslav 15

(alias Listovní tajemství)

Na místní, obcí štědře podporované poště působí dáma, která si vysloužila přezdívku Listovní tajemství. Nutno říct, že nikoli neprávem — jen poněkud v opačném významu, než by si člověk původně představoval. Její pracovní přístup totiž spočívá v mimořádně důsledném zájmu o vše, co se na přepážce objeví. Například ověřované dokumenty si pečlivě prohlédne, obsah přečte a následně zajistí, aby o nich byl patřičně informován ten, koho považuje za kompetentního, tedy především vedení obce v čele s panem starostou.

Aby snad některá důležitá informace nezůstala opomenuta, ponechává si dveře pošty, která sídlí přímo v budově obecního úřadu, lehce pootevřené, čímž získává možnost průběžně monitorovat dění na chodbě i zvukové kulisy přicházející ze směru starostovy kanceláře. Tento její komplexní přístup k informačnímu přehledu by mohl být inspirací i pro profesionální zpravodajské služby.

Své jednání přitom vysvětluje s obdivuhodnou logikou — jelikož starosta má přístup do podpisové knihy, je podle ní zcela přirozené, že má být průběžně seznamován i s tím, co v ní ještě ani nestihlo zaschnout. Její pojetí listovního tajemství tak získává nový, progresivní rozměr, který by pravděpodobně překvapil i samotné autory poštovních zákonů.

V malé obci, kde se pošta bez veřejných prostředků sotva udrží v provozu, tak občané získávají službu s přidanou hodnotou: nejen podání zásilky, ale i téměř okamžitý přenos informací směrem k obecnímu vedení. Efektivita, o které se ve velkých městech může jen zdát — jen s poněkud nečekaným směrem toku dat.

Kdyby existovala soutěž o nejkreativnější výklad pojmu mlčenlivost, měla by vítězství prakticky jisté.

Dana Krásnická se pokusila se ukrást kus pole parc. č. 731/84 v k.ú. Předslav při své záhumence parc. č. 724 a 725 v k.ú. Předslav, dokonce si jej i oplotila. Okradený vlastník (spol. BSG) však vzhledem ke skutečnosti, kdy se Krásnická zapojila do kroků namířených proti snaze provádět recyklaci stavebních betonů, rozhodl stav dále nepřehlížet. Ta na oplátku do svých aktivit proti recyklaci betonu v BSG zaangažovala celou svou rodinu – manžela, dceru, zetě i tchýni, v její realitě není totiž práce pro obec jen zaměstnání, ale forma osobního poddanství. Kdo bere výplatu, ten zřejmě automaticky odevzdává i vlastní názor, svědomí a schopnost samostatně myslet – vše na přání starosty a jeho nohsledů.

Další text se připravuje.

Václav Krásnický, nar. 23.3.1970, Předslav 15

Vynikající fotbalista a šikovný řemeslník, opravář. Ovšem když zavelí paní domácí, tak se musí poslouchat. Peníze rodina potřebuje, a když máš možnost, tak se snaž. Lidé STK na svá auta potřebují, všechna by v řádném pořadí neprošla, tak to lze udělat i mimo pořadí, dělá to přece každý, co je na tom špatného, že…

Jeho manželka i dcera pobírají mzdu od obecního úřadu, takže ani jeho podpis na petici z těchto pochopitelných důvodů nemohl chybět a opět platí že, koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Další text se připravuje.

Simona Tischerová, roz. Krásnická, Předslav 15

(alias Kosmetička podlah)

Simona pracuje jako obecní kosmetička podlahových krytin, je dcerou Listovního tajemství, a evidentně se i ona drží hesla „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“.

K jejím pohnutkám připojit svůj podpis pod petici proti recyklaci nejspíše přispěla i extrémní dieta, či spíše otázka, zda se jednalo jen o dietu..

Další text se připravuje..

Miroslav Tischer, Předslav 15

(alias Jeptiška)

Působí jako pedagog ve speciálním školství, kde by člověk přirozeně očekával především trpělivost, pochopení a lidskost. Ona však dlouhodobě dokazuje, že tyto vlastnosti nejsou pro výkon profese zcela nezbytné.

Svou zlobu a neupřímnost dokázala navíc obohatit o velmi aktivní občanskou bdělost, když při spatření sousedovy botanické činnosti – pěstování konopí, neváhala kontaktovat policii, čímž mu zajistila zážitek, na který dodnes vzpomíná s mimořádnou intenzitou.

Jako místní zastupitelka pak s oblibou vystupuje před veřejností a pravidelně zve občany na mši svatou do kaple svaté Apoleny v Měcholupech, což v kombinaci s její pověstí vytváří poněkud groteskní kontrast mezi deklarovanou zbožností a každodenním vystupováním.

A to obzvlášť, když všichni místní o ní vědí, že ke své tchýni chová tak vřelé city, že jí zakazovala kontakt s vlastními vnoučaty. Oficiálním důvodem byl zápach, neoficiálním její nulová tolerance a nevraživost.  

Výsledný dojem je tedy natolik výrazný, že u části místních už dávno nepřevládá respekt, ale spíše pobavené nepochopení nad tím, jak může být rozdíl mezi obrazem a realitou tak pozoruhodně velký.

Další text se připravuje.

Ing. Václav Zíka, r.č. 600129/0207, Předslav 53

(alias Upír)

Pan Zíka trpí lehkou formou sociální fobie, to znamená, že se tak trochu bojí lidí. Žije především v noci (odtud vznikla jeho přezdívka Upír), každý den se v jeho bytě svítí až do rána a denní nákupy mu zajišťuje jeho 80 letá matka.

Volant pro něj představuje hranici, kterou dobrovolně nepřekračuje.

Další text připravuje.

Karel Velíšek, nar. 10.4.1949, Předslav 41

(alias Řízený z centrály)

Je pod pantoflem tak hluboko, že už doma platí i nájem. V praxi to znamená, že se své ženy ptá, i na to, zda má žízeň a smí si koupit pivo.

Další text se připravuje.

Zdena Velíšková, roz. Knetlová (Hradešice), nyní Předslav 41

(alias ČTK)

Známá sbíráním drbů, jejich šířením a pomlouváním. Se svou snachou se bavila posíláním Policie na sousedy Pelcovi kvůli rušení nočního klidu, trenýrky v domácnosti nosí samozřejmě ona.

Další text se připravuje.

Zdeněk Velíšek, nar. 21.2.1975, Předslav 41

(alias Dráteník)

Jeho oblíbenou disciplínou je adipofílie… zaměřuje se především na dosud žijící exempláře dinosaurů (zřejmě paleontolog-hobík).

Pracuje jako živnostník v oboru elektroinstalace, ale protože má vycházky od 7 hod. do 15:30 hod., tak mu podnikání nefunguje a musí pracovat ještě jako zaměstnanec ve firmě v Nýrsku.

Další text se připravuje.

Luboš Rašpl, nar. 14.8.1965, Předslav, část Němčice 82

(alias CNC)

Začínal tím, že jezdil na poli s hovnocucem, pak začal v roce 1992 podnikat v oboru CNC obrábění. Aktuálně podniká již potřetí, protože před tím dvakrát zkrachoval či byl odejit.

Zastupitelem obce je již několik volebních období, ale když jde o debaty, návrhy nebo cokoli co vyžaduje myšlení, zůstává zcela neviditelný. Jeho jediný přínos v komunální politice spočívá v tom, že zvedá ruku podle starosty a dělá jen stafáž..

Další text se připravuje.

Miroslava Vlasáková, roz. Prantlová, nar. 24.6.1974, Předslav 88

Text se připravuje.